|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontologie prázdnoty
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Semrádová, Ilona (oponent)
Tato práce je vícevrstevným zamyšlením nad tématem prázdnoty. Její prvotní inspirací jsou Bondyho úvahy na toto téma. Nejde o to, ukazovat na neukazatelné, či popisovat nepopsatelné, to by byla spíše filosofická statistika; prázdnota je tu primárně chápána spíše na způsob krajního horizontu, jehož bytostné připuštění zakládá možnost pravého setkání podobném smyslu uvažuje nad souvislostí prázdnoty a milosti a otevírá možnost chápat prázdnotu nikoliv jako axiologickou neurčenost, ale právě jako horizont zvláštního setkání se světem. Takto nahlížená prázdnota otevírá bytostnou plnost a zároveň braných souvislostí těchto myšlenek o mezích ontologie - Plótínovou koncepcí emanační ontologie, či se substanční ontologií ze Spinozovy Protože se v průběhu tohoto rozboru dostává do popředí problém statického a předsudečného chápání ontologické substance (která takové vlastnosti nemůže mít, vyjdeme jako krajního ontologického horizontu), otevírá se otázka původu tohoto problému; v Myšlení vnějšku) a Berďajevem následuje hodnocení možnosti ontologii, což je přeneseně otevření otázky vztahu moci a ontologie či prolínání mocenského hlediska do ontologické úvahy (prázdnota by v yslu představovala zřeknutí se moci). Druhá kapitola práce se návazně zabývá formami zřeknutí se tohoto mocenského hlediska, coby praktikovaného...
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.